|
|
Hudební kýč
ŠOJSLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce s názvem "Hudební kýč" se na základě teoretických studií estetiků zabývajících se problematikou kýče zaměřuje na obecnou charakteristiku kýče, vysvětlení klíčových pojmů vážících se k jeho problematice a následnou aplikaci výše zmíněného na hudbu. Nikoli však na hudbu obecně, ale na hudbu klasickou, která je všeobecně považovaná za seriózní umění, a v níž bychom prvky kýče nečekali. Kýč své místo zaujímá v mnoha uměleckých odvětvích. Našel si však průchod i do klasické hudby?
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
| |
|
|
Historie a význam formátu tria saxofon, kontrabas, bicí v rámci jazzové hudby
Kyncl, Jan ; KOP, František (vedoucí práce) ; DORŮŽKA, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat historii a význam jednoho ze vzácnějších, avšak v poslední době stále oblíbenějších obsazení, která se v jazzové hudbě vyskytují, tedy tria ve složení saxofon, kontrabas a bicí. Bude v ní proveden stručný výklad vývoje tohoto formátu, jakož i vyjmenování jeho nejvýznamnějších zástupců doprovázené popisem jejich tvorby na půdorysu zkoumaného formátu. Práce se zároveň pokusí postihnout význam, jaký tento specifický formát měl v kontextu vývoje jazzové hudby. V praktické části práce bude také uvedeno několik transkripcí vybraných děl se stručným komentářem.
|
|
|
Arcangelo Corelli Opera Quinta
Kuncl Štillerová, Martina ; ŠTRAUS, Ivan (vedoucí práce) ; ČEPICKÝ, Leoš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osobnost houslisty a skladatele Arcangela Corelliho a jeho příspěvek v oblasti hudebních forem a hry na housle. Práce je rozvržena do tří kapitol. V první kapitole popisuji život Arcangela Corelliho v historických souvislostech.V kapitole druhé jsem se zaměřila na hudební formy, k jejichž vývoji Corelli přispěl a také se věnovala jeho jednotlivým dílům. Třetí kapitola je věnována oblasti ornamentiky 17. a 18. století a rovněž Corelliho pátému opusu, který je neopomenutelným zdrojem k čerpání poznatků a tehdejším způsobu zdobení.
Doufám, že tato práce bude sloužit jako zdroj informací nejen o tomto výjimečném skladateli, ale také přispěje k častému objasnění problematiky ornamentiky 17. a 18. století, která je stále pro mnoho hudebníků oblastí poněkud neuchopitelnou.
|
|
|
Violoncellové koncerty Antonína Dvořáka
Jamník, Tomáš ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
První část práce popisuje všechny dostupné verze Dvořákova Koncertu A dur v provedení s orchestrem. Základem analýzy jsou grafy, které mapují provedené střihy. Šířeji je popsáno dílo Güntera Raphaela a verze Jarmila Burghausera. Druhá část práce analyzuje tempový průběh všech českých nahrávek Dvořákova Koncertu h moll. Vypracované grafy ukazují rozdíly mezi autografním zápisem a jednotlivými interpretacemi.
|
|
|
Tanec jako hudební forma ve francouzských suitách J. S Bacha
Waldaufová, Marie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; BERNOVSKÝ, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce s názvem Tanec jako hudební forma ve Francouzských suitách J. S. Bacha tématicky navazuje na bakalářskou práci s názvem Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na Francouzské suity J. S. Bacha). Zabývá se souvislostmi mezi tanečním uměním a hudební formou. První kapitola je přehledem o společensko-kulturních aspektech ve Francii v době vlády Ludvíka XIV. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým barokním tancům, allemandě, courantě, correntě, gavotě, menuetu a gigue. Kromě historie tance je zde popsána jeho barokní taneční podoba, charakteristické rysy a přehled tanečních kroků, které se v jeho choreografii nejčastěji objevovaly, poté je část kapitoly zaměřena na přeměnu taneční formy ve stylizovanou instrumentální skladbu.
|
|
|
Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
Trojan, Pavel ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se
autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém
a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru
v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak
analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie
Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem
zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální
složky a její vliv na celkové vyznění díla.
|
host ::
RSS.